Budu čekat
Budu čekat
Anotace: Báseň, kterou jsem napsala v době depresí. Byla určena jednomu jedinému člověku.
Má láska k tobě nekončí,
já se s tebou neloučím.
Čekat budu den co den,
doufat, že to nebyl sen.
Odcházíš a já zůstávám,
jinému své srdce nedávám.
Raději v slzách se utopím.
Navždy jsi andělem mým.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Nikdy! neříkej nikdy... já už o tom něco vím. Jako vyznání je to OK, jako báseň... no. Je to holt! taková uvolňovačka.
13.11.2013 19:38:17 | aravara
Jenže pro mě to nebylo jen obyčejné vyznání. To, co jsem napsala, jsem myslela smrtelně vážně. Existuje pro mě pouze jeden jediný člověk, který si mé srdce zaslouží a to je Werewolf. Ano, sice jsem měla po něm i jiného přítele, ale vždy jsem věděla, že mé srdce patří jen a jen jemu. A jsem ráda, že to tak je. I když. Nyní musíme čekat oba, já i Werewolf.
14.11.2013 10:41:23 | KviiK
To víš - to jsou vazby, o nichž nemám ani páru. Nějaká náklonnost je sice zřejmá z toho co čtu, ale na její hodnocení mám málo vjemů. Obsahu jsem rozumněl a taky jsem ho akceptoval. I v tomto výjimečně dramatickém prostředí lze použít poetické nástroje. Jenže teď docela chápu, že si těžko!! můžeš zachovat potřebný odhled na to, abys ty prostředky hledala (to už je trochu kalkul a v této situaci prakticky nenavoditelný).
14.11.2013 13:15:58 | aravara