konec je nový začátek

Dobře, tak tedy bež,
ale nemysli si,
že tě zastavím, až budeš odcházet.

Jako melodie, život plyne dál.
Hodně krásného přinesl, ale taky vzal...
tak jako včerejšek.

Stáli jsme spolu, ruku v ruce,
na startu začátku bez konce.
Plni lásky a přesvědčení že to tak bude až do konce.
Teď sedím sám, se sklenkou v ruce.

Trpký nápoj, láhev bezedná,
v hlavně pořád stejná myšlenka,
proč už nejsi má?

Začalo to tak nevinně,
pod plachtami co napínal je vítr,
teď hledám pravdu ve víně,
mezi námi nezavládne smír.

Pod decibely a takty,
má hlava se plní.
Proč už nejsme spolu,
a šťastní?

Já padl na samotné dno,
a místo podržení,
od tebe slyšel sbohem ty zrůdo.

Nemohl jsem ti dát co jsi chtěla,
neměl jsem z čeho dát.
Jak jako ekonomika praví,
má dáti dal,
mě zbyl jen smutek a žal.

Když stíny obejmuli mě a stáhly,
řekla jsi, bez tebe, budeme rádi.

Ustřihla jsi to co jsem miloval,
změnila jsi to zas,
V pro mě nenáviděnou tvář...

každý jsme zůstali sám, v srdci jen díra prázdnoty.
Každý sám uleháme do hluboké temnoty
ale v srdci pořád plamen,
s prosbou, vrať se zas...