Věřím

Věřím

Když bílá svíce nocí taje

hledám rád tvé hebké dlaně

máš mě dál ve své moci

pýchu svou pak zvolna ztrácím

Chci s tebou být

když polární záře protíná náš svět

pro zvláštní důvod žít

chráním ticho, je to vzácný květ

Když krásu s nostalgií

 měsíc do kaluží vlévá

pak všechno krásný

 v jednom bodě splývá

Nahé jsou duše

nemají co skrýt

 vidím víc, jak to vyslovit?

zbaven sladkého jedu pomíjivých krás

to láska zbořila tu těžkou hráz

Možná, že víc věřím

na tvůj úsměv z království peřin

žádná tma jej nezakryje

do očí se snadno vpije

Možná, že víc věřím

na nekonečno z proudu vteřin

máš mě dál ve své moci

žár slunce pod kůži se vrací

(Hanuš Šparlinek, 13.12.2013, věnováno Caroline)