Odi et amo?

Jsi jako slunce bez tepla,
jako Narkissos
zahleděn sám do sebe.
I přesto jsem omámena,
a bojím se, že mě nic neprobere.

Tvé oči jsou hluboké studánky,
avšak vody v nich je pro mne otrávená.
I přesto jsem omámena,
a bojím se, žemě nic neprobere.

Každé ráno masku si nasazuji,
masku úsměvnou i nenávistnou
A pod ní?
Torzo člověka,
člověka bláznivého,
člověka, který ztratil rozum,
člověka, který opustil svá přesvědčení,
kvůli chladu a jedu,
jež nepřináší smrt těla,
ale smrt duše.

I přesto jsem omámena,
a nenávidím sama sebe,
že tě nedokážu nenávidět.