Femme Fatale

Femme Fatale

Nehybná je skála, přesto chci s ní hnout, závod s větrem běžet, a těžký boty zout

Může za to tvá láska, tak opojnou příchuť má, Jsi ta tajemná kráska, femme fatale, návrat do zapomenutých snů

Podám ti svou ruku, chci být jen tvůj, teď a tady, i tam v bouři nočních můr, prosím chvíli stůj

Mírně bolestná je má tvář, když v kalném ránu, první vrásky sčítám, i ten divný pocit, že stárnu a do výšin nelétám

Pro tvůj půvab a zář kolem těla, touha říká první slova, a dál už nic, skoro nic nevnímám.

V duši šrám, těch ran se dotýkám, s tebou vím, že s lehkostí žiju a nicotě unikám

Může za to tvá láska, tak opojnou příchuť má, Jsi ta tajemná kráska, femme fatale, příslib do dalších, světlých dnů

(Hanuš Šparlinek, 30.12.2013, věnováno Caroline a melodii Bitterman)