Sen o Tobě

Tou růží jsem byla,
Když jsem Tě ve snu políbila…
Tou růží s láskou políbenou,
Když ve snu byla jsem Tvou ženou..
Růží, které ve váze se daří,
Jejíž kouzlo dlouho září..
Tou růží, již jsi líbal,
Na kterou ses – ve snu – díval….

A teď tu sama s pláčem v očích zůstávám,
Žes odešel nevnímám, už nezvládám….
Lásko, šeptám, lásko, křičím,
Lásko, hlasivky si cvičím

Vzpomínám na ty časy,
Kdy líbal jsi mé vlasy –
Jen ve snu, bohužel,
Kam ten sen odešel?

Proč nepočkal si na červánky,
Na ranní jarní letmé vánky,
Jež zář milenců ovívají
A s letmostí je spojují,
Proti všem a všemu
Neúprosně bojují?

Tvé oči…
Zkrátka,
To snad stáčí,
Nejsme snad s hazardem hráči..
Raděj přestanu snít –
Odešel jsi,
A musím žít!