Nechci žít lží, které věřím,
čas konat nebo zemřít.
Nikdy nezapomenu
ten okamžik je to temné objetí.
Když na tebe padne noc,
nevíš, co máš dělat,
nic k čemu se přiznáš,
mě nedonutí milovat tě míň.
Budu stát při tobě,
nikomu nedovolím, aby ti ublížil.
pusť mě k sobě ve tvé nejtemnější hodině
a já tě nikdy neopustím.
Ale Moje ruce jsou svázané,
Není co získat a není co ztratit,
S tebou nebo bez tebe
Nemůžu žít...
Vzpomínám, že před lety mi někdo řekl abych byl opatrný,
když jde o lásku.
Zapomněl jsem a byl neopatrný
má iluze a moje chyba.
Bojuji bez známky únavy o přízeň,
která jen ve snech zůstává.
Myšlenka na tebe,
stále si semnou pohrává...
Vím že nezvítězím,
I tak stále budu opodál,
budu stát při tobě,
nedovolím aby ti někdo ublížil..
Jestli to myslíš vážně (a ta spěšná forma-neforma tomu napovídá),je mi tě líto...
03.01.2014 23:53:20 | v.t.v.h
Nehovorím že tam niesu ale ty osobne v tejto básní uprednostnuješ myšlienku a zabudaš na formu,niektoré strofy sa ti nerymuju vôbec. Dávaj si väčší pozor!
03.01.2014 23:45:44 | WhiteRayne