Vlk

Jako malý jsem,

  pod pohledem Tvých očí,
    jež hloubají hluboko v duši.

(Jako dítě v odevzdání,
jako milenec za svítání.
Jako kněz lásky,
úžasem neschopen jediné hlásky.
Jako silák na světě největší,
jež přeje si pouze Tvé bezpečí.)

Ten pohled Tvůj, Ta krása v něm,
  rozhodnost, vnitřní síla,
    dokážeš dokončit všechna svá díla.

(Jsi Bohyní plodnosti,
s potřebou krutosti.
Jsi dovedná, moudrá,
jen k sobě skoupá.
Jsi andělem s nesmírnou silou,
zvládneš být také mou milou?)

Tak tu v téhleté chvíli,
obraz Tvůj hýčkám.
  Nemám nic víc než ho,
  avšak nestýskám.

Jsi za lesy, horami,
daleko ve světě.
  Ať stane se cokoliv,
  já si tam najdu Tě.

Teď vím že jsi,
jak vlk když zavětří.
  Ženu se po stopě,
  a sil svých nešetřím.

m.