Pneumotorax

Seděla jsem na lavičce, když ozvalo se za mnou
"Musíte do nemocnice! Tu ránu máte hroznou!"
Tak podívám se o čem mluví
A pak mi to dojde
Mám díru v hrudi, do které se celá má pěst vejde!
(Pak jsem na chvilku omdlela, z krve se mi dělá špatně)

Já říkala si, že se mi teď nějak špatné dýše
Však myslela jsem že to jarem bude spíše
(Jsem alergik)

Teď přemýšlím jak mohlo dojít k téhle kalamitě
Vždyť včera ještě bylo všechno na svém levém místě.

Vzpomínka se vynoří co patří ku večeru
Jak plížím se ti kolem oken v mlhyplném šeru

Pak rána velká, sko se tříští, oknem vítr fouká
A váš pes se na mě jenom nechápavě kouká.

Otočím se za hlasem, co nabízí mi pomoc
"Nebojte, to není žádná lečitelná nemoc."

"Jste si jistá, že jste OK?" zeptá se zase hlas
A já kývnu, neboť vím, že to spraví jen čas