Když pohlédnu do očí Tvých
-tak hlubokých, tak tonoucích-
vidím v nich životní šlépěje
a srdce mé pohltí naděje.
Tak krásné oči jsem nikdy neviděla,
spíš jak pro člověka jsou to oči pro anděla.
Nikdo blízký, nikdo zdejší
nemá oči nádhernější.
Tvé oči jsou jak záře hvězd.
To Tvé oči svádějí mne z cest,
když pohlédneš skromně
jen a jenom na mě...
Doufám, že ten anděl je stále při tvém boku :-)
08.04.2014 22:19:56 | Gabriela Green
Bohužel :) Ta báseň byla psána jednomu človíčku, který již před lety opustil břehy mého života... :)
08.04.2014 22:22:53 | Aiury
Tak to se omlouvám... :-(
08.04.2014 22:23:54 | Gabriela Green
Né, vůbec se nemusíš omlouvat! :) Je to prostě "osud"... někteří lidé prostě jednou odejdou :) A nemyslím tím smrt... prostě... jsou pryč :)
08.04.2014 22:25:05 | Aiury
V lásku musí člověk prostě věřit věřit... A ona přijde
08.04.2014 22:26:13 | Gabriela Green
Spíš přijde, když to nejmíň čekáme :)
08.04.2014 22:27:13 | Aiury
Ke mně takhle jednou přišla pře dvěma lety, naprosto nečekaná... :-)
08.04.2014 22:28:37 | Gabriela Green
Mmmmm,tohle slyšet od slečny a k tomu ten krásný spád tohoto rýmu...
Nikdo blízký, nikdo zdejší
nemá oči nádhernější.
09.02.2014 12:47:59 | SmallGeorge