Přec je to jen pár dnů,
zdá se to jako celé věky,
vešel jsi do mých snů,
změnil směr toku mojí řeky.
Přec je to jen chvíle,
co jsi mě držel v náručí.
Já teď necítím se čile,
chci být zas ve tvém područí.
Drž mě pevně v pase
a nikdy nenech jít,
šeptej mi polohlasem,
že jen se mnou chceš žít.
Kdyby jsi však zbloudil
a žízeň hasil u jiného pramínku,
nezapomeň na mne,
vůni,chuť,v srdci vzpomínku.
24.02.2014 20:08:31 | Jozef Bojanovský