Když slunce zavře oči

Když slunce se schová za poslední mrak
a paprsky světla utichnou
chodím do tvého bytu
stávám se malou princeznou
bez pomyšlení o návratu.

Ne,naše životy nejsou spojeny stříbrnou nití
poutama lásky
počtem nocí
ani nerozlučnou smrtí..

A tak jsem malou princeznou co přes duši má zlatý závoj
(to abys neviděl lásku)
předstírám..
předstírám,že s kouzlem co ti patří neprohrávám boj.

Však ničeho nelituji
možná ses mi schoval pod kůži jako mráz
a i když nemám záruku,že ráno neodejdu o žebrácké holi
..přijdu zas..