Náhodná

Procházel světem a hledal lásku,
však našel jen lež a našel klam.
Svůj čas a svou duši dal v sázku,
teď vrací se domů zklamán sám.

Po cestě k domovu zesláblým krokem,
a s hlavou sklopenou unaven kráčí.
Chtěl by se osvěžit lahodným mokem,
ke krčmě pohled svůj znavený stáčí.

Pod okny hospůdky rostou tu lilie,
nad nimi sklání se mladičká Marie.
Zahlédla poutníčka, jež blíží se k ní,
Zarudla jí líčka, o něm jen sní.

Dlouho už čekala, až vrátí se on.
Vodu mu podala, v srdci jen zvon.
Ty jsi ta, pro kterou prošel jsem světem,
pro nás dva lilie pod okny kvete.