Sen

Jen řádků pár než setmí se,

jen vzpomínky,než vrátíš se.

Svým slovům křídla přidělám,

a rychle ti je posílám.

 

Píši,že jsi má jediná,

i když jsi mi tak vzdálená.

Líbíš se mi a ty to víš,

tak lásko,kdy to pochopíš.

 

Že ty jsi pro mě jako sen,

přicházíš vždy,když končí den.

Děsí mě každé svítání,

vnemž utopí se sny ranní.

 

Vždy,když se ráno probouzím,

tebe ve svých snech opouštím,

a každé slunce denní záře ,

vzpomínku za vzpomínkou maže.

 

Však srdci poručit se nedá,

to vždycky novou si vyhledá,

a protože se stále nic nemění,

znovu tě prosím vrat se mi.