Rozchody - občas návrat

 

 

za posledním slovem

slzou rozpitá tečka

ukončí rozlet slov

ostrovem,

 

mapou nenaplněných snů

přibitou rezavým hřebem smutku

na dopisní papír

 

čtu stále znovu

a slova mezi řádky skrytá

začínají hřát

touhou po tom, co už bylo

 

než

 

opustili jsme cestu bílou

pro pár barevných skvrn v dáli

co měli jsme za květy cílů

 

teď zklamání z ošidných barev

tě vrací tam, kde tě

na každém centimetru vítají

 

oči, ruce a ústa