Okurková...
Okurková...
Stáli jsme spolu na tenkém plátku okurky
čerství
jak albínští paviáni s rudýma očima
opařená ústa
Juliena a Romey
dva hrnky jasmínového čaje
tekutí až po okraj
rozprašovače
pro zdánlivě mírné ženy
a zdařile plastické měsíce
vypadlé z hnízda
právě jsem na tebe hvízdla...
jaké to asi je
kojit ptáky...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Ten Tvůj styl je absolutně nezaměnitelný a Tvé metafory mě nepřestávají přivádět k úžasu - tak vykulené oči jsem mohl mít asi jako předškolní dítě, když jsem objevoval stále nové vjemy... Myslím, že při čtení Tvých věcí alespoň na těch pár minut mládnu o desítky let... A úsměv doznívá i poté... ;-))
13.03.2014 21:46:29 | Amonasr