Pohled

Znám světlo, kterým záříš,
i tmu, co bodá v duši,
lásku, kterou přenášíš,
a do srdce nám buší.
Znáš tu hrůzu v mých očích
i štěstí a jeho třpyt,
mám v nich něhu i hřích
a tvůj odraz v nich je skryt.
Už jiné oči neexistují,
ty vidíš skrze mě,
v duši se mě dotýkají,
pozvedají ji nad krásy Země.
V mysli mě káráš,
v srdci pokoušíš,
přísně se na mě podíváš,
ale políbit mě toužíš.
A tvůj svádivý pohled,
vrývá se mi do těla,
nevědomky skousnu si ret,
a vím, jak moc bych tě chtěla.