Bílá růže

Zavěšená do otcovy paže,
oděná v té nejbělejší róbě,
v ruce kytici - bílé růže,
až vykročím vstříc Tobě.

Do kroku píseň hraje,
lidé stoupají si při sobě,
i to nejledovější srdce taje,
to až vykročím k Tobě.

Nervózní rozdávám úsměv
jako svatý anděl z nebe,
pak skončí Elvisův zpěv,
až zastavím se u Tebe.

V očích máme jeden sen,
dlaně semknuté k sobě,
naše životy spojíme v jeden,
až vykročím uličkou k Tobě.