Něžný Barbar

Jak bájný Fénix,co z popele povstal

 Teď ve Tvém náručí se probouzím

Oči slzami slepené pomalu otvírám,

Po špičkách kráčím Ti vstříc,

Tvým dotekům se nevzpouzím....

Slůvka něhou protkaná jsou jak hojivý šém,

ledová obruč na srdci taje a  praská,

mé tělo nesměle šeptá   „tak si mě lásko vem“

Tvůj horký dech už laská můj klín,

V konečcích prstů ukryté doteky křídel motýlích

rány osudu pod nimi blednou,

z jizev bolesti zbývá už jen pouhý stín....

Na vlnách rozkoše vznášíš se nad tělem mým jak orel nad krajem

Jsem Tvůj padlý anděl,

Ty mým něžným Barbarem.....