.
nenajdou tě nikdy
oba vodopády už
dvoji pilku ztratily
a letí do tříští a sní
o láskách na rukou
vylétnou pletence
po staletí pouhé
touhy zalétly
až do zimy
rozmrzelé
spodoby
a neřežou
nemají čím
ale hladí tě
rozpálené
dlaněmi
a věnce
zůstanou
si na zlost
na zlost si
zlost siná
a dost
.