Chtěla bych být větrem
nadlehčené pírko
nebo lístek stromu,
letící někam daleko,
daleko z tohoto axiomu.
Chtěla bych být vodou
unášená mořská panna
plavající k dalekému břehu,
kde chce být mužem milována
a jen s ním rozpoznávat něhu.
Chtěla bych být ohněm
vzplanutý plamínek,
který hřeje všechna srdce
plná smutných vzpomínek
na city poblouzněné svůdcem.
Chtěla bych být zemí
stvořenou květinou,
která svou krásou a vůní
vyplní každou pustinu
v srdcích prázdných, bez odpuštění...
bud vším i slokou ve verši
usměvem víly té
jež potěší po dešti
tancem pocestné
28.04.2014 15:47:45 | vodnař
píšeš opravdu skvěle...nemůžu jinak než za dva bludištáky...luxusní obraty,neotřelé rýmy a i když to vypadá jak poezie z učebnice,tak mě to zatím rozhodně nenudí...
26.04.2014 22:44:03 | Párek Bdělý
Páni, mockrát ti děkuji :) Jsem ráda, že se líbí :) :) A náhodou, já měla poezii v učebnicích ráda :D :) :)
26.04.2014 22:48:18 | Aiury
Asi bych to nazval Elementy věčnosti, jinak krásné :)
26.04.2014 22:10:53 | SmallGeorge
Elementy věčnosti :3 To zní tak fantaskně ;) děkujííí :3 :)))
26.04.2014 22:28:35 | Aiury
Jaký jsem, no jaký jsem? Fantaskní, ano! Bravurně!
26.04.2014 22:42:07 | SmallGeorge