Karolíně

Sedím však radši bych běžel
běžím,však radši bych ležel
ležel vedle tebe a slyšel tvoje srdce
líbal bych tě,poslouchal jak dýcháš a držel tvoje ruce
rád bych položil svý hrubý dlaně na tvou jemnou kůži
hladil bych tvý vlásky ,který ti tak sluší
Miluju tě pořád víc
Když spolu nejsme ,nejsem nic
Jsem jen pívo bez pěny
Jsem jen jeskyně bez ozvěny
Jsem jen dveře bez kliky
Když necejtím tvý dotyky
Jsi hvězda co rozzářila můj svět
Ještě víc záříš ,když můžu si k tobě přivonět
Teď nemusím nikomu nic závidět
Jsi totiž štěstí do všech příštích let
Oba víme ,žek k sobě patříme
Ujišťovat o tom už se nemusíme
Stačí když tě políbím
To už pak moc dobře vím
Že tě nikdy neztratím
Že jsme si souzeni že jsme tak stejní
Už nejsme dva ,jsme jedni
Ruku v ruce ,v dobrým i ve zlým
Budu jedinej kdo má nárok lízt do tvých peřin
Dokud budu dýchat budu tě milovat
Toho že svůj život tobě dám,vím že nebudu litovat
Když jsem ve tvým objetí ,to pak vím co je štěstí
Všechno co se týká tebe to je hezký
Že tě nikdy nezklamu ti slibuju
To jenom tebe navždy ,Karolínko miluju