Tratoliště krve

Anotace: :-)

Krvavé krůpěje krve jí stékaly po těle,
stékaly na zem a prchaly do kouta.
Svět se zachvěl a ona křikla nesměle,
duše je něco, co nikdo nespoutá.

Co zbylo k smíchu? Jen strach nás pohání.
Svlečem se a napíchnem na oštěpy zloby.
Život pohříchu nezná slitování,
dětskou rukou uplácáme z lásky hroby.

Vtiskla si na prso znamení smrti a plačtivě zašeptala
oni mě měli a budou mít za blázna!
Co bude dál? Už po tom nepátrala
a v dusivém oparu zmaru se rozplynula do prázdna.