Noční svítání

Noční svítání

 

Přichází z nenadání, po dni bez potlesku

Přichází v očekávání lepších chvil,

Bez naděje co odešla s ní

V hodinách samoty, ztraceno v očích lesku…

 

Rozprostře ticho mezi prázdnem,

Nechává bez slov hledat cestu

Ve snech jsme ztraceni,

Věci k nepoznání…

Iluze ztrácí se každým ránem…

 

Minula svítání bez starosti

Láska co nehledá významy dění

On byl tu…ona tam

Bezděky odsouzení

Protekly vzpomínky mezi prsty…

 

Oslepen sluncem nevnímal stíny

Chyběla slova, myšlenky, záměry

činy k pochopení…

otočen zády, bez naslouchání

Nehledal příčinu, váhu vlastní viny

 

Domněnky, strach a podezření…

Nedají spát pochybnosti

důvěra slábla

probuzeni

mlčení v objetí

Měnili pravdu v to, co není

 

Duše se rozešly…ztraceny v davu

Vzpomínky zašlapány v prach

mění už čas bez odpuštění

Slova už nezmůžou nic,

pozbyly možnost na nápravu

 

Myšlenky v hlavě hledají důvody

co dělí oba jejich světy,

mosty poznání shořely

do jednoho,

přes řeku, která plyne věky

plněna nedorozuměním…

pravda...mimo úvahy skryta

leží opodál zapomenuta

Vědomí sdílených pocitů

odhalí klamné rozumu podvody

 

Důvody odezní …láska bez příčiny

Střetnutí očí, doteky

Duší splynutí,

Upřímné city bez bolesti

Ona a on….

sami dva…

v naději bez minulosti,

přestanou v sobě hledat stopy viny.