Sen

Držíš mě
a nepouštíš.
Je jedna chyba,
které se dopouštíš.

Ta chyba je,
že mě rád máš.
A přitom
mě tak málo znáš.

Říkáš mi,
že společnou budoucnost vidíš.
Ale mám pocit,
že se za mě stydíš.

Už vidím,
jak přede mnou klečíš.
Nasazuješ mi prsten
a ptáš se: ,,Proč brečíš?"

Ťuťo můj!
Radostí mi tečou slzy!
A ten strach, že tě ztratím,
pomalu mizí.

Udělal jsi, jak jsem chtěla -
- jistotu jsi mi dal.
Teď už věřím,
že budeme dál.

V bílých šatech jdu k Tobě
a Ty u oltáře stojíš.
Ruce se Ti třesou.
Trošku se bojíš.

Kráčím uličkou
a dívám se Ti do očí.
Ale jen svatbou
to nekončí.

Ach, jak to Tvé "Ano"
krásně znělo.
Celé roky
se o tom sladce snilo.

Snila jsem o tom
a teď je to tady.
První polibek,
na který se dívají řady.

Všichni vstávájí
a tleskají.
Tleskají těm,
co se milují.

A teď,
teď patříme k sobě.
Ty ke mně
a já k Tobě.

Čeká nás dlouhá cesta,
spolu po ní půjdeme.
A ty překážky
spolu zvládneme.

Pak svým vnoučatům řekneme,
jak jsme se poznali
a jak jsme se
k naší lásce doznali.

Ruku v ruce
vstříc půjdeme smrti.
I po těch letech
Tě má láska za srdce chytí.

Chci odejít na věčnost
v Tvém náručí,
jako stará paní.
Snad tak osud poručí.