V kapce rosé pravda je ukryta
pozvolna rozluštím její sgrafita
Kapka rosé na dně sklínky
dýchá lásce na kořínky
Kapka rosé vyzradí
tvůj obrys na očním pozadí
Kapka rosé na mém jazyku
nechce být sama
má dar návyku
Poslední kapku
do sklínky doliju
a nenechá mě dlouho opilou
V tobě jsem ale uvízla
jako v opiu
co stéká do mě kanilou
Jak výstižně popsáno,co piješ a kolik,Stačilo jen podotknout:Jsem alkoholik.
07.06.2014 05:48:49 | Bakchus
Pamíno, to je milá renesance "vinných"pijáckých radostných světů...
vzpomeňme čínských poezií - rozpustilých- vlastně vždy v jádře taoistických..
též voňavá kořenná až hlubokomyslně poezie Mikuláškova je z tohoto "arche-
typického soudku". ...asi pijete, paní vzácná, do RADOSTI :-)
05.06.2014 17:26:21 | Frr
....a co třeba Skácel?
"Ještě si přiťuknem a vypijem to tiše, nikdo se nedoví, co víno o nás zná. A spadne hvězda, tenká jako plíšek. A voda poblíž most bude stříbrná."
05.06.2014 22:31:07 | Pamína
A jak to, že jsem vůbec nezmínil víno zamilovaných-tekutou báseň lásky..?
Hned Pamíno, hned, byť se zpožděním připíjím...
06.06.2014 08:37:42 | Frr
rose moc nemusim, ale akorat tu valim vino na jazyku, takze si se trefila :]
05.06.2014 15:09:15 | Paul Nabre
Hmm, hezky snídáš :-) Jinak je dobré rosé servírovat s několika kostičkami ledu, vychlazené - v létě jedinečný zážitek :)
05.06.2014 15:34:21 | Pamína