Hledala jsem toho kluka!

Paprsky slunce lesknou se na klidné hladině jezera.
Jako má zraněná duše, promlouvá do mého života.
Nejsi mým rytířem, se kterým můžu žít.
Jsi můj nepřítel, který mě mění ve špatný hřích.
Který ničí, mou zbylou lásku, když pohrává si s ní na provázku.
Nikdy jsem neměla podlehnout tvému pohledu.
Neměla jsem věřit tvému prokletému úsměvu.
Milovala jsem tě víc než sebe.
Teď mě necháváš sám na dně.

Jak ve špatném filmu, stírám si z tváře rozteklou řasenku.
Když má touha být s tebou, změnila se v žárlivost na jinou.
Hledala jsem toho kluka, kterého jsem milovala.
Hledala jsem jeho moudra, ke kterým jsem se upínala.
Hledala jsem jeho slova, která mou duši rozechvívala.
Hledala jsem jeho srdce, které mě měnilo na blázna.

Nikde není, spíše nikdy nebyl. Byla to jen lest.
Jen touha, po rozčepýřených křídlech.
Byla jsem jen hračka, ve tvém nudném světě.
Byla jsem loutka, ve tvém dramatickém životě.

Ve tvé dokonalé večerní show.
Jen zábava na druhou.
Pošli mi za pár let vstupenku,
ať se svému zármutku jednou zasměju.