Vteřinu po vteřině,
minutu po minutě,
v každý okamžik
ztrácím Tě...
Zůstal tichý
při milování vzdech,
kapičky lásky na tělech...
A nápis,
co tolik jsem chtěl
a chci
malovat po všech zdech...
Do nitra vkrádá se
neodkladný pocit,
led taje
a pod nohama praská...
Co bylo - bylo...
Nevěřícně čtu Tvůj vzkaz
mezi řádky...
Pryč je naše láska?
Ach ne,
nevěřím,
že jeden pro druhého jsme
jen minulosti stín...
Tvé vlasy stále voní jarem
a modré studánky
usměvavě hledí
před kvetoucím sadem...
Jen ta slova mezi řádky...
Ztrácím Tě...