Láska je vítr,
Láska, je vánek.
Láska pohladí a přijde krásný spánek.
Spánek růžový, plný krásných snů
a poté přinese, mnoho a mnoho krásných dnů.
Láska voní, jako jarní květy
a pak propojí dva lidské světy.
Světy tak rozdílné, Mars a Venuše.
a přitom promluví oběma do duše.
Na chvíli spojí a zase rozdělí,
ale o krásy své, se s oběma podělí.
O krásy své, ale i špatnosti.
Bez toho by nebyly ty drobné radosti.
Radosti z mnoha, ale i z maličkostí
Tím se od špatností zcela oprostí.
Bohužel někdy, přijde i zklamání.
To když se láska, od lásky odklání.
Odklání a bere vše sebou.
Zbude jen suchá poušt a nohy? Nohy přitom zebou.
A proto můžeš-li, srdce své dávej,
miluj lásku svou a vše jí tak dávej.
Věnováno I.M.