S úsměvem idiota

S úsměvem idiota
Proplouvám bytím
A s Dostojevským hledám
Smysl v stránkách knih
Co zbude ze života
Než lásku chytím
Teče mi mezi prsty
Stejně jako smích

Tvou vůni na polštáři
Už jenom tušim
A čerty ve Tvých očích
vzal si dávno ďas
Co zbylo ze života
Jen sklínka s pitím
Fjodore Michajlyči
V sobě mám
Něco z Vás...

Chtěl bych se zapomenout
Zas mít svou vinu
A trpět bez poskvrny
Za to že jsem byl...
Však díky okolnostem
Nejsem muž činu
Osud mě svými trny
Z cesty odstavil...

Tvůj úsměv patří jiným
A ja se vezu
Stejně jak nebožtík
se veze na marách
Fjodore Michajlyči
Proč vkleče
Lezu
A házím lásku na zeď
Marně, jako hrách...

Už jen pár okamžiků
A na své tváři
Nebudu cítit ráno
Její vlahý dech
Fjodore Michajlyči
Vy starý lháři
- Člověk jak loutka vlaje
Andělům na křídlech...

S úsměvem idiota...