Déšť mi klepe na okna

Déšť mi klepe na okna,

přemýšlím, jak žiješ.

zda víš, co je svoboda,

nebo třeba piješ.

 

Zda-li jemné dlouhé vlasy

stále zdobí Tvoje líce.

Barvy jako žitné klasy,

stejné nelze spatřit více.

 

Jestli taky přemítáš,

ve vzpomínkách vězněn,

a své dceři povídáš

pohádku o Princezně.

 

O lásce dvou duší,

co by překročila nebe.

Už teď možná tuší,

že tehdy sebrala mi Tebe.