Zpětný pohled

Noci,krátká jsi pro opilce ,

který neuleká v času rána.

Pověz mé drahé Veronice,

že nikdy nezůstane sama.

Někdy veselá, jindy hloupoučká

pro mne něžná záležitost

Ať je někdy zlá nebo sobecká

Nevadí, sladká závislost.

Slepě si šlapu na paty

přes krátkovlné signály.

Má slova, drazí kati

štěstí jste si propásli.

Spolu hledíme na západ.

Nyní sám čekám na východ. 

Čí to byl nápad

vysmívat se mi na úkor?

Spí jako kočka v peřině,

vedlejší pokoj střežím bedlivě.

Drobné činy tak láskyplně 

pro potěšení stačí bohatě.

Boj o věčnou slávu,

vylezu i na komín.

K ránu černou kávu

a masku křiváka nasadím.

Sedím, liduprázdný pokoj,

kde zima drží stráž.

Vnitřní nevyrovnaný souboj.

Amore, do srdce mi vraž!

Slova přichází pozdě,

kdy není žádný naslouchač.

Mám žaludek na vodě,

já alkoholu rouhač.

Co nedokáže připustit,

že prostě něco je.

Co nedokáže připustit,

že ji stále miluje.