V NÁRUČÍ

Chceš schoulit se do mého náručí
a já - ze srdce rád jej otvírám...
To místo Tvého bezpečí,
klidných snů,
kde na vše jsme dva...
Osuš perly kanoucí
a usměj se...
Úsměv Tvůj,
láskou planoucí
je to po čem toužím...
Opět přehrávám si to,
co nedávno bylo
a přec je to jak před mnoha lety...
Snažím se vzpomenout,
jak chutnaly Tvé rudé rety...
Sladce, smyslně...
Možná s otázkou nevyřčenou -
Zapomeneš na mě někdy
s jinou ženou...?
Ne, Miláčku...
Mé náručí je pro Tebe otevřeno
a čas nemá tu moc,
aby něco změnil...
Vlas možná zšedne,
přibude od úsměvu vráska...
Ale to,
co mezi námi je,
věřím, zůstane...
Láska...