bílá

do bílé se dobře píše
v bílém lehce slibuje
do čistého uléhá

seškrábu starou malbu
první rok
dva
dvacet šest

do bílé se dobře psalo
v bílé lehce slibovalo
do čistého uléhalo

první vrstva
voní modří
po blankytu
toužení

ruce vztáhne
ještě hoří
po malíři
v zákrytu

druhá vrstva
senem voní
nese dotek
mladosti

zlaté klasy
slunce rodí
časy svaté
hojnosti

pod nohy mi padá staré
kolik času mezi prsty
jen tak
nazdařbůh

věřím vše
že má svůj smysl
každý jednou
splatí dluh