Co je v nás?

Srdce mi vyhládlo...

leželo a snilo ladem

skrývalo se před pohledem

tisíců mužů, dětí, žen.

Život se zdál být přetížen!

A do té chvíle, do toho ticha,

jak nápoj do prázdného břicha

ozval se Tvůj sytý hlas.

"Co je to v Tobě? Co je v nás?"

byla jsem hladová a byl srpen,

tehdy žihadlo mě žáhlo srpem

a moje oči náhle byly plny jasu.

A do srdce... a při úžasu

jen malá jizva hyzdí krásu.

Jako když strhneš náplast z prstu

Bůh připravil mi jednu ze sta cestu.