Dálka nás nerozdělí

Jsou dny a jsou vlny, které otírají se o pobřeží.
Dny, které bez vánku větru, jsou jen tichým snem.
Jen zavřít oči a probudit se do toho snění...
bez tvého srdce, je to mé jen tvrdý strom a jeho kmen.

V zajetí tvého obětí se nechci probouzet,
v zajetí tvého dechu na mém těle chci víc.
Zafouká vítr a vše se rozplyne,
po naši lásce nezbude nic.

V davu ztracen a opuštěn, bez jiskry a vášně,
ta cesta k tobě je má nekonečná dálnice.
Na obzoru je však východ slunce
a já vítám tvůj půvab, je krasně.

Dost bylo čekaní,
tvůj dotyk už není jen snem.
Dost bylo zklamaní,
Tvůj dotyk je mým dnem.