Pouta

Ret si slouží
sám od sebe
ve tvém těle,
ústa před vším zamknutá,
nyní mají nové síly,
odhodlání.
V cinkrlání
kde ozdoba jazyka
hrála znění
o patra všech domů
kde v jistotách všech stromů
v pohledání
na nás mezi jehličkami
odpustíme.
Klademe si naše vjemy v setrvání,
polibkem
cinkrlaty okusí den
a další nesmí krouti mezi všemi,
a další nemůže,
nesmí podobat.
Přesto však vše musí hrát.