Chladná maska mnoha tváří
ego vysoko nad horou
nitru negací dobře se daří
v čase, kdy duše nad vodou
- druhou potápí.
Pozlátko laciného vkusu
začíná novou etapu
ztracenou vírou sebe sama
cestu
navzdory všemu vyšlapu
štěstí ze střípků složím
svou duši slunci vložím
- do vlasů.
Náhle se cosi poruchalo
síla tlaku slábne s poznáním
svou dlaní Tvou doháním
však má je čistá.
A ty? Už se nesměješ..
Každý se jednou usměje. Jen dát možnost. S citem psaná, krásná a smutek v ní. ST.
21.04.2024 09:47:34 | Paulín
Je tak krásný den.
Kráčím ... "kamsi z města" ven.
Netuším ... kdy se mohu smát.
Netuším ... kam ruce dát.
Za záda ... jak v první třídě ?
Nevím s čím ... paní učitelka příjde.
'***'
Abecedu lásky ... nikdy neotvírá.
Na jedna plus jeden ... se divně dívá.
PS:
A výuka slastí se točí ... okolo kabinetu ?
19.05.2022 12:48:32 | Fialový metal
stale jdeme duhou, z jedne barvy do druhe, musime projit i odstiny sedi...
17.10.2014 15:16:42 | James Libustka
Culikovi došel med,jo letos nemám i já...:-)
Podle básně snad jen malý zakaboněný obláček,který se přežene...
04.09.2014 21:35:32 | Danger
To je konečná Dádo, konečná.Culda musí med vyloudit u jiného medáka:-D
15.09.2014 22:00:12 | CULIKATÁ
Je fajn tě tu vidět a vidím že tvoříš pořád zajímavě a to je hlavní tak pozdravuj tu múzu jo ? ;-)
21.07.2014 16:39:10 | xoxoxo