Má Vesna

Sedíc na odvrácené straně břehu, lemující rozbouřený,počernělý tok,pozoruji vše nepřiznané co duši spaluje.Jak kusy rozervaných stromů,stažených do víru běsů.Nečinně přihlížím jak proud mě strhává.Jsem sám si soudcem,který ortel vyřknul. Sám na cestě trestu,kde ztrácím svoji Vesnu.Básníkem na cestě víry, já nedojdu však k cíli.