Ve tvém objetí
Tvé rty proplouvají mými
Všechny problémy mizí
Smazané kroky lehkými
Jimiž se v mysli odcizí.
Držíš mě pevně v náručí
Slza se kutálí jako vodopád
Po skále, ten pocit mě mučí
Že to jednou skončí, nebude to napořád.
Má duše nejasná
Jako odraz ve vlnách
Ztrácím se v neustálých sarkasmách
Bez tebe však neúplná.
Zmatek v tom,
Kdo jsem přesně já sama
Ale přišel jeden zlom
Už nepadám do neznáma.
Dole čeká tvá náruč
Měkká jako vlhký mech
Chytáš mě i bezruč
Na kolenou, na zádech.
Teď už je věc psána
Sic občas prsty pokušením zebou
jako jinovatka zrána
ale ne, už navždy jen s tebou.