Snad

    Snad potkám Tě ženo, mořská pěno,

Venuše, královno rozkoše.

    Vidím Tě všude, snad to někdy bude,

snad vášeň rozhoří moje pudy,

a nebude to jenom z nudy.

     Tvé horké rty obepínají mě v klíně,

zbavila jsi mě toho břímě. Klesám teď

do Tebe, topím se v pěně, rozpouštím

ego, nic nezůstalo ze mně.

      Věčnost a krása, vděčnost a spása,

zaplavuje mě ohromný cit, jak tenhle svět

napravit.

      Milovat a nemyslet, to ostatní

zařídí svět.