Klíč od zahradníka
potkala jsem muže
a myslela si, že je to od tebe dar
Bože, já uvěřila a ty sis jenom hrál
závrať, dotyk kůže
každý tón v nás jenom hrál
Bože, já se usmívala a ty ses zatím smál
dál kvetou růže
i nemít je dar
Bože, jak kruté, tys mě obdaroval
***
Ano, moje milá, Bůh má silný sklon k danaismu, ale berme jeho trojské koně jako dary, které nás sice vyplení, ale posílí a dodají moudrosti...možná :-)
05.08.2014 18:46:26 | Pamína
Děkuji Ti Pamíno, za krásná slova. Ta báseň je už pěkných pár let stará a dodnes si pamatuji na pocit, který jsem měla, když jsem zapsala poslední slova, poslední verš. Údiv a úleva... Inu, cesty Páně... :)
05.08.2014 18:57:25 | Radhuza
Než začneš dělat kozla zahradníkem,dej si napřed kávu s mlíkem,dvě lžičky cukru,důkladně zamíchej,pak popřemýšlej...a teprve potom své city rozdmýchej.
05.08.2014 08:47:29 | Bakchus