Levandulová

Zase jsem četl Tvé básně,
byl jsi mě otcem veršů,
nosil jsi úsměv v košíku
a stín měl z kapradin.

Kreslím si prstem v písku
jak v dávných mapách,
do snopů skládám vzpomínky.

Z polí se ztrácejí klasy,
tůně vysychají,
jen v sadech a vinicích roste krása.

Zas se mě vrátíš, budem ji trhat
a vonět budeš levandulí.