Zase se mazlím s vínem jak láska se smrtí,
přestrojen za opilce kreslím své tvaři úsměv z hroznů,
řeklas: "pošetilost je magií života ,
trpce, trpce jak ty to umíš".
Zase se mazlím s vínem jak láska se smrtí,
a závoj času tě smívá ze rtů,
řeklas: "žijeme v čase i ve věčnosti,
a pryč jsi".
Zase se mazlím s vínem jak láska se smrtí,
na cestách osudu jen stín,
Tvůj věčný stín.
Rozhodně "smývá ze rtů" :)
Možná je zbytečné třikrát opakovat v tak krátké básni.
První sloka se mi líbí nejvíc, je nejsilnější.
12.08.2014 19:38:36 | Hesiona-Essylt