Ležím a čekám,
na výsledek komise, v porotě je žena,
co řekne ano nebo ne, cesta končí...nebo ne..
hledá směr, jak z toho ven....
hlava je teď král, srdce mlčí
asi ji vadí že mně v žaludku kručí.
To žaludek mě bolí, cítí vinu
proč nejsem ten, co vyplní její sen.
Nevím, jen čekám, sám sebe už se lekám..
Vysvoboď mě, prosím Tě
řekni něco ať víme na čem jsme.
Slunce už zapadá, úplněk svítí,
posílá vzkaz, už nečekej a nedoufej,
náš vztah už je cizí.
Tomuhle by asi prospěl volný verš, který by vystihl podstatné věci, bez snahy o rýmování.
12.08.2014 19:20:35 | Hesiona-Essylt