Pochyby

Sleduješ, jak usíná a říkáš si, co kdyby.

Co kdyby jednou nepřekousla všechny tvoje chyby,

co když budou příliš těžké na její útlá ramena?

V jejích očích tančí bolest jako dávná ozvěna,

ozvěna činů tvých. 

 

Ležíš a vzpomínáš na její hloupý smích.

Na okamžiky, které bolí a hřejí srdce zároveň,

na čin, jež ji bolí nejvíc a nebyl zatím vysloven,

Na Tvůj jediný hřích.

Když ukradls jí srdce a rozdrtil ho ve dlaních.

 

Otočí se na bok a vlasy vzlétnou po polštáři,

Vše ti přijde tak nějak správné, 

jak klidně leží, jak se tváří,

jak kdyby to tak mělo být.

Rty sevřené v tajemství a vlasy v zlaté svatozáři, 

I když spí tak její úsměv nepatrně září..

Máš pocit, že máš vedle sebe, 

anděla co spadl z nebe, 

anděla s křídly zraněnými, 

co nemůže vzlétnout pod tíhou Tvojí viny.

 

Probere se protažením a třikrát rychle zamrká.

Hnědá v jejích očích vzplane, 

tak neprostupná- divoká,

když rozhlédne se a v okamžení,

krátkého rozespalého zmatení,

přitiskne se k Tobě a ty se cítíš zazděný.

Zazděný v komorách jejího srdce, 

skrytý pod její klíční kostí,

vězněný vinou bez špetky vody umíráš..

Dobil jsi její vzdušné zámky,

bez milosti,

bez lítosti, 

či pomyšlení, že s nimi padne i celý svět Váš. 

 

Rozkopl jsi puzzle, jež ve dnech nocích skládala,

a kdyby nebylo jí, ta skládačka by rozbitou zůstala.

Dala jí do kupy, slzami zpět k sobě slepila,

a nikdy nechtěla omluvy, vždycky se k Tobě vrátila. 

 

Podíváš se na ni a ona ti pohled vrátí.

Hoří něčím, co není láska, ale snad se to k ní blíží.

Vidíš v něm odhodlání a vůli jež neznámá připadá ti,

vidíš, jak oči se jí ještě klíží.

Usměje se- a ty taky,

a ty najednou víš-

víš všechno a nevíš nic.

Víš, že znamená víc, než dokázal bys říct.

 

Ta dívka, tichá a nervózní ve společnosti,

jíž ruměnec zdobí lícní kosti,

jež maluje ti život a pláče i pro maličkosti, 

která tančí na přechodech a hraje si sem tam se slovy.

dívka, která ti odpustila, však bude i dál- kdo ví?

Neznámá i známá, v jejichž sítích jsi lapený,

a ty víš, že z nich nechceš pryč-

chceš být v nich navždy ztracený.

 

Víš, že jsi ztracený...