socha na rozcestí
uronila
dvě slzy-
jednu pro mne
a druhou pro ni
moje se suší
na okenní římse
aby nebyla
tak uplakaná…
a ta její?
Slza je prizmatem a tak oba vidíte od té chvíle svět jinak.
Optikou ztracené skleněnky
veršem básněnky
růží
rtěnky
24.08.2014 22:29:54 | Pamína
dvě oči
sochy se slunečními brýlemi
jak dobře je mi
když slza skrytá
svítá
druhou...
24.08.2014 21:32:29 | básněnka
"slza svítá duhou" v jasu Slunce-hle, jeho další konejšivé poslání-a to
ve zrození barev!:-)
24.08.2014 21:46:48 | Frr
a ta její...možná ještě uvnitř bolí...nechce se jí, mršce...ven...lépe se kráčí s úsměvem...děkuji.z.
24.08.2014 21:05:44 | zdenka
Co všechno Ty nedokážeš vměstnat do tak malého počtu slov... A s jakou grácií :-)
24.08.2014 20:52:37 | Amonasr
z Tvé chvály..rozpačitím..ale velmi mě těší :-D
24.08.2014 21:26:22 | Frr
Nemusíš rozpačitět, já sice chválím rád /a je to na mně asi znát :-D /, ale jen, když je to na místě, když to tak opravdu cítím. A taky umím spíš chválit, než chválu přijímat - tak vím, jaké to je... Ale časem si třeba trochu zvykneš ;-))
24.08.2014 21:32:50 | Amonasr