Iluze

Iluze

Anotace: kde je hranice mezi snem a realitou?

Ležel na posteli. Nemohl spát. Objímal polštář.
Kéž by tu byla ona.
Chtěl ji. Toužil po ní. Musel ji mít.
Kéž by ji mohl obejmout. Jako ten polštář.
Miluje ji. Miluje ji. Jako nikdo jiný na tomto světě.
Kéž by cítila to samé.
Kéž by ho taky tolik milovala. Kdyby.
Jednou za ním přijde. Jednou.
Kéž by tu s ním teď byla.
Kéž by ho teď líbala. Aspoň jednou.
Políbil polštář. Tam, kde by mělo být její čelo.
Kéž by tu s ním byla.
Kéž by ležela vedle něj.
Jak moc by ji miloval…

Ležel na posteli. Nemohl spát. Objímal polštář.
Kéž by tu byla ona.
Chtěl ji tu mít. Toužil po ní jako ještě nikdo.
Miloval ji nade vše. Kdyby tu jen byla.
Dotkla se jeho ruky.
Jak je to možné ? Byla tu.
Ležela vedle něj. Smála se na něj.
Nechápal to. Najednou tu byla. Zčistajasna.
Jak se mohla dostat dovnitř ? Nechápal to.
Políbila ho. Připadal si jako v sedmém nebi.
Miloval ji. Obaj li. Líbal ji.
Byla dokonalá. Přesně taková jakou si vysnil.
Objímal ji. Líbal ji.
Svlékal ji. Pomiloval ji…

„Miluju tě.”
„Já tě taky miluju.”
„Musíš mi ale něco slíbit.”
„Udělám pro tebe cokoli.”
„Slib mi, že o nás nebudeš s nikým mluvit.”
„Slibuju.”
„Ani se svýma kamaráda. Ani se svojí rodinou.”
„Slibuju.”
„Miluju tě.”
„Já tě taky miluju.”
„Chci to teď hned.”
„Jsem jenom tvůj.”

Leželi vedle sebe. Oba nazí. Políbil ji.
„Bože, ty si tak krásná.”
Usmála se na něj tím nejsladším způsobem.
„Říkám si jaký mám štěstí, že tě mám.”
„To si řikám taky.”
Objal ji. Přitiskla svou tvář na jeho hruď. Políbil ji na vlasy.
„Kéž by tenhle okamžik nikdy neskončil.”
„Miluju tě.”
Byla tak něžná. Pohladila ho po tváři. Políbila ho.
„Kamkoliv pudeš, já budu vždycky s tebou.”
„To já přece vím a taky nikam neodcházím. Chci tady být s tebou.”
„Nemůže být pořád jenom se mnou, i když by to bylo krásný.”
„Chci to. Kašlu na okolní svět. Chci jenom tebe.”
„Miluju tě.”
Byla dokonalá. Přesně taková, jakou si vysnil.
Přesně taková, po jaký vždycky toužil.
Kéž by tenhle okamžik vydržel navždy.

Seděl na posteli. Slzy mu tekly po tváři.
Nechápal to. Díval se na prázdnou postel.
Kéž by nikdy nežil.
Kéž by se nikdy nenarodil.
Zmizela a je to jeho vina.
Zmizela a už se nikdy nevrátí.
Porušil slib.
Byla dokonalá a teď je pryč.
Díval se na prázdnou postel.
Nemohl tomu uvěřit…
Autor Hermit, 29.01.2007
Přečteno 400x
Tipy 3
Poslední tipující: Luccissek, Ette
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

To mě dostalo, avšak v tom vidím uplně něco jinýho než Haydée, nevidím v tom opravdovou lásku...

23.12.2007 17:54:00 | Ette

líbí

Stejně jako onomu chlapci mi začali téct slzy po tváři......je škoda,že i ta největší láska se dá zahnat jediným zlomkem vteřiny:(....díky bohu sem to ještě nezažila a stále mohu žít ve světě iluze a jen se tiše bát kdy spadnu na chladnou zem....nádherná básnička

29.01.2007 18:41:00 | Haydée

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel