Vítr posílá smsku. Propadám se zase do toho stavu.
Srdci telefonát a nic není jako kdysi,zase jsem v rozporu.
Naivně věřil jsem v Andělské pohlazení.
Ale osudu hry jsou zakletý a na duši....
Ztrácím se do hlubiny očí další krásný slečny.
Jizvy co bolely a bolí. Já v oceánu bez viny.
Chtěl jsem na vlnách něhy plout na ostrov vášně.
A zase ta stejná chyba ,proč tu jsou ženy??? Jsem vtažen do beznaděje.
Na vlnách štěstí a přeci mě to děsí.
Tetování z osudu a kdo cítí mý slzy???
Tak jako svět okolo svý osy se točí
Tolikrát jsem byl slepý.Tolikrát to bodá a bolí.
A jsem happy ,ale lásky tony. Zní v okolí
A zrada Anděla ta je nejhorší.........
A to srdce stejně bude milující.......