Konec jedné lásky

 

Odešel jsi a já plakala,

Zazněly v dáli neslyšné kroky,

Několik nocí jsem nespala,

Shořely vzpomínky na ty tři roky.

 

Tvé příjmení je lásky zrada,

Nechci už vyslovit tvoje jméno,

Na prsou jsem si hřála hada,

Závojem zapomnění je všechno zahaleno.

 

Tak odejdi a nech mě být,

Mé city k tobě mě opustily,

Nechávám tě odejít,

Proč bychom se dál hašteřili.

 

Už necítím žádnou náklonnost,

Jsem smířená sama se sebou,

Zmizela veškerá nevinnost,

Osamnělá rána me u srdce nezebou.

 

To co jsem s tebou prožila bylo nádherné,

Ale po všech přísahách jsi zrádcem ty,

Možná to bylo všechno záměrné,

Ze společných plánů zbyly jen siluety.

 

Vzpomínky nikdy nezmizí, jen pohasnou,

Nelituji ničeho co jsem udělala,

I když budoucnost mám nejasnou,

Čas odvál to, co jsem ti šeptala.

 

Nesnášela jsem ty věčné hádky,

Díky za krásné chvíle co jsi mi dal,

Nechci nic vrátit zpátky,

Už se neohlížím a jdu dál.

 

Oba jdeme svou vlastní cestou,

Naše kroky se již nezkříží,

Nové květy na loukách kvetou,

Nedostanu se do stejných potíží.

 

Všechno jednou končí, tak už to bývá,

Odejdi a mě nech mou cestou jít,

Kdo ví, co se za obzorem skrývá,

Já nový život začínám žít.